Prějdti k sodržanju

К s vrhnjeju črtkoju i obratnoju zarezkoju

Izvor: Vikipedija

K̔, k̔ (ka s vrhnjeju črtkoju i obratnoju zarezkoju) je bukva razširjenoj kirilice, upotrěbjena v historičnyh alfabetah kabardino-čerkesskogo i udinskogo jezykov. Ona bazuje na kiriličnoj bukvě k, koristanoj v tyhže jezykah. One ne sut zakodovane v Unikodu i najprostěje izobražajut se s pomočju latinskyh bukv s kombinujučeju obratnoju zarezkoju. V někojih izvorah zaměsto zarezky koristaje se lěva polovina prsenja ().

V kabardinskom slovniku Lva Grigorjeviča Lopatinskogo iz 1890 g.[1] i v bukvaru Pago Izmailoviča Tambijeva iz 1906 g. ona označala bezzvučnu uvularnu afrikatu [q͡χ], nyně pisany trojznakom къх.[2]

V publikacijah iz lět 1888 i 1902 bratja Mihail i Semjon Bežanov upotrěbjali tutu bukvu v udinskom jezyku za označen‌je ejektivnogo uvularnogo plosiva [q’], nyně pisanogo dvuznakom хъ ili kiriličym ԛ.[3][4]

Kabardinsky alfabet Tambijeva iz 1906 g.
  1. Лопатинский, Л.Г. (1890). Русско-кабардинский словарь с указателем и краткою грамматикою (na russkom). Тифлис: Управленіе Кавказскаго Учебнаго Округа. str. 4, 10.
  2. Ager, Simon. "Kabardian (Къэбэрдейбзэ)". Omniglot.com. Data dostupa: 2 avgusta 2026.
  3. Майсак, Т. А. (2008). "Варианты удинской орфографии и транскрипции (краткий обзор)". V Алексеев, М. Е.; Майсак, Т. А.; Ганенков, Д. С.; Ландер, Ю. А. (red.). Удинский сборник: грамматика, лексика, история языка (PDF). Москва: Academia. str. 450, 455, 457.
  4. Ager, Simon. "Udi (удин муз / udin muz)". Omniglot.com (na anglijskom). Data dostupa: 2 avgusta 2026.
И Varianty kiriličnyh bukv К, Ԛ Л

К к · Ќ ќ · К̀ к̀ · К̆ к̆ · К̄ к̄ · К̈ к̈ · К̇ к̇ · К̊ к̊ · К̓ к̓ · К̔ к̔ · К͑ к͑ · К̂ к̂ · К̑ к̑ · Кꙻ   кꙻ   · Кʼ кʼ · K k · K̔ k̔ · · Ҡ ҡ · Ҟ ҟ · Ԟ ԟ · Ҝ ҝ · К̣ к̣ · К̧ к̧ · К̱ к̱ · Қ қ · Қ̇ қ̇ · Қ̊ қ̊ · Ӄ ӄ · Ӄ̀ ӄ̀ · Ӄ̆ ӄ̆ · Ӄ’ ӄ’
Ԛ ԛ · Ԛ̄ ԛ̄ · Ԛ̆ ԛ̆ · Ԛ̇ ԛ̇ · Ԛ̊ ԛ̊ · Ԛꙻ   ԛꙻ   · Ҁ ҁ